Zrušení daně z nabytí nemovitostí dnes jednoznačně schválili poslanci. Naopak neprošlo ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) zároveň navržené zrušení odpočtů úroků z hypoték a úvěrů na stavební spoření. Poslanci totiž překvapivě odsouhlasili i jeden z pozměňovacích návrhů opozice.
Ta navrhovala několik verzí, jak naplánované zrušení daňových odpočtů zrušit – od úplného zachování daňových odpočtů po omezení maximální hranice úroků, které lze odečítat.
Nakonec se ujal několikátý návrh v pořadí, a to konkrétně ten od Vojtěcha Munzara (ODS), který daňové odpočty nezruší, ale jen omezí. Nově tak půjde odečítat od daní polovinu současného maxima, tedy nejvíce 150 tisíc korun zaplacených na úrocích za rok.
Pozměňovací návrh podpořilo přesně tolik poslanců, kolik bylo v daný moment třeba – 96. Byli mezi nimi i někteří z vládní koalice. Konkrétně šlo o sociální demokraty Václava Votavu a Romana Sklenáka. Munzarův návrh podpořilo také sedm z patnácti poslanců KSČM. Překvapená sněmovna následně chvíli čekala, zda hlasování někdo nezpochybní, nikdo se ale nakonec nenašel.
Současná pravidla pro odepisování zaplacených úroků mají platit až do konce roku 2021. Naopak ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí dojde zpětně. Od daně mají být osvobozeni všichni, kdo dokončili návrh na vklad vlastnictví na katastru v prosinci roku 2019 nebo kdykoliv v letošním roce.
Připomeňme, že stále platí povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň do tří měsíců po zápisu do katastru. Pokud ale někdo daň zaplatí (pokud podal návrh na vklad v prosinci nebo letos), vrátí mu ji následně finanční správa jako přeplatek. Samozřejmě: pokud návrh, který nyní míří do Senátu, nakonec projde.
Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí platí kupující (do října 2016 ji platil prodávající, kupující byl ručitelem). Opozice, zejména ODS, ji už několikrát chtěla zrušit; mimo jiné ji považuje za nemravné zdanění už jednou zdaněných peněz. Současná vládní koalice ANO a ČSSD to však opakovaně odmítala – naposledy loni.
Daň z nabytí do státní pokladny přináší kolem 13 miliard korun ročně.
Schválený návrh ministerstva financí také prodlouží takzvaný časový test při prodeji „investičních“ bytů nebo domů.
Doteď je od daně osvobozený prodej po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 by se měl takzvaný časový test prodloužit na deset let. Schillerová původně navrhovala prodloužení na patnáct let. S návrhem přišla už v daňovém balíčku, který dokončila ještě před epidemií koronaviru. Nakonec ho ale přeřadila právě do nového návrhu týkající se rušení daně z nabytí a daňových odpočtů.
Z prodeje dřív než po deseti letech se nebude muset platit daň, jestliže člověk takový příjem použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ – tedy například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji.
Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dosavadní daňové osvobození se v tomhle případě nemění.
A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (dosavadní zákon mluví o „uspokojení“).
Delší časový test začne platit až pro nemovitosti pořízené po přijetí novely, tedy nejdříve od začátku roku 2021.
